Revitalizace v lužních lesích

Opatření pro zachování unikátního lužního lesa

V 90. letech minulého století byly v lužních lesích na polesí Soutok, Horní les a Tvrdonice provedeny rozsáhlé revitalizační úpravy, jejichž cílem bylo zlepšit hydrologické podmínky lužních lesů, které byly zasaženy změnou vodního režimu – výstavbou hrází a napřimování vodních toků. Regulací dolních toků jihomoravských řek v 70. – 80. letech došlo k vážnému narušení nivních ekosystémů. Vyloučení pravidelných záplav citelně poškodilo především lužní lesy. Došlo k poklesu hladiny podzemních vod; lužní les zareagoval zhoršením zdravotního stavu (prosycháním korun), kořenové systémy starších stromů nebyly na tyto změny připraveny. Cílem revitalizačních opatření bylo opětovně zlepšit vodní režim v lužním lese. V průběhu 90. let byla v lesích budována síť vodních kanálů osazená řadou stavidlových objektů, které umožňovaly zadržet vodu v lese a především a v jarním období i plošné povodňování lesa. Mnohde byly využity původní lesní kanály, které dříve sloužily k odvedení vody po záplavách.

Nejrozsáhlejší revitalizační opatření byla provedena na polesí Soutok. Mimořádně vhodné podmínky zde umožnily kromě zavodňování lesa i řízené zaplavování rozsáhlých lužních biotopů. Celkem bylo v letech 1990-1999 obnoveno a pročištěno více než 70 km lesních kanálů a zrekonstruováno 25 stavidlových objektů a 84 propustků. Z revitalizačních staveb stojí za pozornost zvláště Hrázová cesta, což je původní komunikace napříč poldrem Soutoku. V tělese této cesty byla vybudována čtyři velká stavidla a šest hraditelných propustí. Hrázová cesta slouží jako hráz k zadržení přitékající vody a k zaplavení okolních porostů.

   Revitalizovaný kanál se stavidlem v lužním lese
   na Břeclavsku.

Na polesí Tvrdonice začala revitalizace v roce 1993 vytvořením spojovacích kanálů, které propojují nápustné objekty na řece Moravě se sítí funkčních lesních kanálů. Opatření spočívala v pročištění několika kilometrů vodních toků, na nichž byla vybudována stavidla, která umožňují zvýšení hladiny vody a napouštění přilehlých meandrů a tůní. Další revitalizační opatření pokračovala i v navazujících etapách.

Na bývalém polesí Horní les byl s podporou programu PHARE realizován projekt na lesním úseku Herdy, jehož výsledkem bylo obnovení 3,14 km lesních kanálů a průlehů. V letech 1991-1996 byla revitalizace zaměřena na zvodnění vyschlých tůní a kanálů v prostoru mezi Břeclaví a Lednicí v oblasti Kančí obory. Obnovený zavodňovací systém v délce 21,6 km lesních kanálů umožňuje zvodnění 633 ha lesa.

V posledních letech se podařilo úspěšně realizovat i projekty financované z Operačního programu Životní prostředí. V letech 2012 – 2013 probíhal projekt s názvem Optimalizace vodního režimu systému vodních kanálů jižní části Kančí obory. Cílem projektu bylo zlepšení vodního režimu v komplexu lužních lesů mezi Lednicí a Břeclaví s názvem Kančí obora.

V jižní polovině tohoto území byly posupně opraveny nebo nově vybudovány čtyři stavidlové objekty či propustky, bylo pročištěno 2708 m sedimenty zanesených vodních kanálů a vytvořeny dva mokřady. Celkové náklady na projekt ve výši 2,5 mil. Kč bez DPH byly převážně financovány ze dotací EU (ERDF a SFŽP). LČR, s.p. se podílely na nákladech projektu ve výši cca 200 tis. Kč.

V roce 2013 se podařilo realizovat v oblasti Kančí obory další vodohospodářský projekt s názvem Obnova stanovištních podmínek ohrožených druhů organizmů vázaných na vodní režim EVL Niva – Dyje.

V části lužního lesa bezprostředně navazujícím na zástavbu Břeclavi (za zimním stadionem Břeclav) byl obnoven vodní tok bývalého Pivovarského járku. V letních měsících tak bylo obnoveno, nebo zcela vytvořeno koryto, zbudována obtočná tůň pro obojživelníky a na cestách křížících nový vodní tok byly vybudovány propustky se stavítky. Pod hlavní přístupovou komunikací byla voda převedena protlakem. Voda přitékající z Mlýnského náhonu může být nyní pomocí soustavy stavítek přepouštěna do lužního lesa a tůní a dále převáděna do rybníku Včelínek. Projekt přispěl k celkovému zlepšení vodních poměrů a vzniku dalších vodních biotopů pro obojživelníky či další vodní organizmy. Opatření bylo financováno ze zdrojů EU, Operačního programu Životní prostředí v celkové výši 1,94 mil Kč.